Hollie McFarlane

Foto: Nils Stahl/unsplash

Jak to řeknu svému dítěti? To byla první věc, která Hollie McFarlane napadla, když jí byla diagnostikována rakovina prsu, píše server BBC. Se svou čtyřletou dcerou Sydney si jsou velmi blízké a trávily spolu hodně času, zatímco Holliin manžel pracoval přes týden mimo domov.

Jejich týdenní program zahrnoval knihovnu, pizzu, plavání, McDonalda a Zoo. Před osmi měsíci se však jejich život „ze dne na den“ změnil. Třiačtyřicetiletá žena z Pwllheli, ležící na pobřeží poloostrova Llŷn na severu Walesu, si loni v říjnu našla bulku v prsu poté, co po nočním probuzení opět uložila Sydney do postele.

„Všichni mi říkali: ‚Nemáš se čeho bát, zhubla jsi a tvé tělo se jen mění‘,“ řekla Hollie, ale přesto se objednala na vyšetření. „Přišel den a já byla naprosto přesvědčená, že se není čeho bát.“ Učitelka angličtiny a dramatu však byla „naprosto zdrcená“, když viděla, jak se tváří její lékař a zdravotní sestra.

Ar ôl cael diagnosis o ganser y fron fis Hydref y llynedd, roedd Hollie McFarlane yn awyddus i esbonio beth oedd yn bod i'w merch fach Sydney ❤️

Fe aeth hi ati i sgwennu llyfr – Weithiau mae Mam yn Teimlo

Bu Hollie yn rhannu ei stori ar #DrosFrecwast👇 pic.twitter.com/q0U8gbBWa8

— Radio Cymru (@BBCRadioCymru) July 4, 2023

Jak to mám říct dceři?

„Jak jí to mám říct? “ Snažila jsem se to před Sydney ze všech sil utajit, ale ona není hloupá,“ řekla Hollie.

Hollie se rozhodla, že si vezme úryvky z MacMillanovy knihy Maminčina boule a pokusí se Sydney pomoci pochopit, čím si prochází. Kniha, která je určena dětem do 10 let, obsahuje vyobrazení maminky, která se dívá do zrcadla na své vypadané vlasy.

Sydney se podívala na stránku, podívala se na mě a rozplakala se, když si uvědomila, že je to maminka. „Řekla jsem jí: ‚Maminka bude v pořádku‘.“

Hollie brzy přestala běhat a sotva dokázala sejít schody. „Sydney ze mě byla velmi frustrovaná, protože mě nikdy neviděla takhle v posteli,“ řekla Hollie. „Říkala pojď‘, tahala za peřinu a snažila se mě vytáhnout nahoru, abych šla na trampolínu.“ Přišla o tolik věcí, cítila jsem se kvůli tomu hrozně provinile.

Hollie uvedla, že pro dítě v Sydneyině věku existuje jen omezená pomoc, jak se vyrovnat s realitou diagnózy, a tak se rozhodla vzít věci do vlastních rukou. Před lety začala Hollie psát knihu o dívce, která měla rakovinu prsu, ale nikdy by ji nenapadlo, že se po letech ocitne v roli této dívky. Psaní nové knihy, která by pomohla Sydney, pohltilo její mysl.

Kniha Někdy máma cítí byla napsána z pohledu Sydney. „Ať už cítím cokoli, přejdu na tu stránku a ukážu jí to – ještě mě čeká radioterapie,“ řekla.

Hollie měla pocit, že Sydney „potřebuje něco vědět, ale nemusí znát podrobnosti“. Z knihy vynechala terminologii týkající se rakoviny a zaměřila se na výjimečné společné chvíle dvojice. Sydneyina oblíbená stránka zachycuje okamžik, kdy se dvojice vydala do Chesterské Zoo po Holliině poslední chemoterapii.

Nejprve bylo pro rodinu vyrobeno 10 výtisků, ale jakmile Hollie knihu zveřejnila na sociálních sítích, setkala se s velmi pozitivními reakcemi až z Austrálie a Dánska. „Pokud se mi podaří pomoci ještě jedné rodině, pak mám pocit, že z opravdu negativní situace vzešlo něco opravdu pozitivního.“

Žít každý den

Ke své úlevě dostala Hollie 10. května letošního roku povolení k léčbě. Její cesta za rakovinou však nekončí, protože ji čeká preventivní léčba a radioterapie. „Poučila jsem se z toho, že musím žít každý den,“ řekla. Být šťastná a nestresovat se, jde jen o to žít v tomto okamžiku a vážit si všeho, co máte kolem sebe.

A co Sydney?

„Všechno jí řeknu, až bude dost velká,“ řekla Hollie. Ale zatím si uvědomuje, že tato kniha vysvětluje všechno, co se nám jako rodině stalo, a teď už ví, že všechno bude v pořádku.