Mohl by dostatek spánku pomoci předcházet osteoporóze?

Foto: niekverlaan / Pixabay

„Osteoporóza se může objevit z mnoha důvodů, jako jsou hormonální změny, stárnutí a faktory životního stylu,“ řekla Swansonová, docentka v oddělení endokrinologie, metabolismu a diabetu. „Ale někteří pacienti, které vidím, nemají pro svou osteoporózu vysvětlení. Proto je důležité hledat nové rizikové faktory a zvážit, co dalšího se v průběhu života mění, jak se mění kost a jak může tento stav ovlivnit právě spánek,“ dodala.  

Jak se mění hustota kostí a spánek v průběhu času 

Podle Swansonové dosahují lidé ve věku od 10 do 20 let takzvané maximální hustoty kostních minerálů, která je u mužů vyšší než u žen. Tento vrchol je jedním z hlavních faktorů určujících riziko zlomenin v pozdějším věku.

Po dosažení tohoto vrcholu zůstává hustota kostí člověka zhruba stabilní po dobu několika desetiletí. Když pak ženy vstoupí do menopauzálního přechodu, dochází u nich ke zrychlené ztrátě kostní hmoty. Muži také zažívají pokles hustoty kostí s věkem. 

Spánkové vzorce se také vyvíjejí v průběhu času. Jak lidé stárnou, jejich celková doba spánku se snižuje a složení spánku se mění. Například spánková latence, což je doba potřebná k usnutí, se s věkem zvyšuje. Na druhou stranu, spánek s pomalými vlnami, což je hluboký regenerační spánek, se s přibývajícím věkem snižuje. 

„A nemění se jen délka a složení spánku. Preference cirkadiánní fáze se také mění v průběhu života u mužů i žen,“ řekla Swansonová s odkazem na to, jak lidé preferují, kdy jdou spát a kdy se probouzejí.   

Jak může spánek souviset se zdravím našich kostí?  

„Geny, které řídí naše vnitřní hodiny, jsou přítomny ve všech našich kostních buňkách. Když se tyto buňky vstřebávají a tvoří kost, uvolňují určité látky do krve, které nám umožňují odhadnout, jak velký kostní obrat v daném čase probíhá,“ řekla.  

„Tyto markery kostní resorpce a tvorby sledují denní rytmus. Amplituda tohoto rytmu je větší pro markery kostní resorpce, což se týká procesu rozpadu kostí, než pro markery tvorby kostí. Tato rytmika je pravděpodobně důležitá pro normální metabolismus kostí a naznačuje, že spánek a cirkadiánní poruchy by mohly přímo ovlivnit zdraví kostí,“ řekla.  

Zkoumání souvislosti mezi spánkem a zdravím kostí 

Pro další pochopení tohoto vztahu  Swansonová a kolegové zkoumali,  jak markery kostního obratu reagovaly na kumulativní omezení spánku a narušení cirkadiánního dne. 

Pro tuto studii žili účastníci ve zcela kontrolovaném lůžkovém prostředí. Účastníci nevěděli, kolik je hodin a místo 24hodinového dne jim byl přidělen 28hodinový rozvrh.   

„Toto cirkadiánní narušení bylo navrženo tak, aby simulovalo stresy, kterým čelí během rotující práce v nočních směnách a je zhruba ekvivalentní letu ve čtyřech časových pásmech na západ každý den po dobu tří týdnů. Protokol také způsobil, že účastníci méně spali.“ 

Výzkumný tým změřil markery kostního obratu na začátku a na konci této intervence a zjistil významné škodlivé změny kostního obratu u mužů i žen v reakci na narušení spánku. Mezi škodlivé změny patřily poklesy markerů tvorby kosti, které byly významně větší u mladších jedinců u obou pohlaví ve srovnání se staršími jedinci. 

Kromě toho mladé ženy vykazovaly významné zvýšení markeru kostní resorpce.  

Pokud člověk sníží tvorbu kostí, zatímco stále vstřebává stejné množství, nebo dokonce vstřebává více, pak by to časem mohlo vést ke ztrátě kostní hmoty, osteoporóze a zvýšenému riziku zlomenin, řekla Swansonová.  

„A pohlaví a věk mohou hrát důležitou roli, přičemž mladší ženy jsou potenciálně nejnáchylnější ke škodlivému dopadu špatného spánku na zdraví kostí,“ řekla. Výzkum v této oblasti pokračuje, dodala.  

Článek byl upraven z tiskové zprávy AAAS.