duch | LadyYou

Sedm vrstev aury: Váš duch je klíčem k vědomí a poznání

16/11/2023 Willow 0 komentářů aura, duch, ego, energetické pole, myšlenky, řeka poznání264 Zobrazení 6 min read

Na základě naší existence a bez výjimky má každá věc a každý kolem sebe pole nebo korónu světla, které se nazývá aura. O termínu aura mnozí lidé se skutečně malým porozuměním v této oblasti, neustále žertují. Ale ti, kteří se zastaví, aby se skutečně dozvěděli, co to aura je a co dělá, mohou být ohromeni, protože aura je klíčem k vědomí a poznání, píše Phyto 5.

Tato koróna elektromagnetického světla složená z mnoha vrstev drží pohromadě hmotu, která tvoří vaše fyzické tělo, stejně jako hmotu, která drží pohromadě každou jednotlivou část stvoření – živou i neživou.

Každá věc nebo bytost neustále vyzařuje frekvenci zpět do pole vědomí:

1) své vlastní vědomé bytí a 2) své vědomí všeho ostatního kolem sebe.

Toto pole nebo tok vědomí je to, co mnozí nazývají Řeka poznání, mysl Boha nebo božská mysl. Zde jsou známy všechny věci, kde existuje odpověď na každou otázku, kterou byste si kdy mohli položit. Je to vševědoucnost.

Každá živá bytost, rostlina, skála, hvězda, planeta, dokonce i každá částečka prachu vyzařuje myšlenku svého stavu bytí zpět do mysli Vesmírného zdroje a zpět do vlastního Zdroje. A takto Vesmír, Zdroj, nebo chcete-li božská Mysl ví všechno.

Podobným způsobem máme schopnost vědět vše, co vědět můžeme, nebo vše, co bychom vědět chtěli.

Aura je Duch vaší bytosti a spojuje se přímo se Zdrojem, tím proudem vědomí, kde jsou známy všechny věci. Přesto jen stěží využíváme toto poznání, většinou proto, že jsme nepochopili ani auru, ani to, jak funguje naše egoistická mysl.

Ve vrstvách aury nejblíže tělu je silné elektromagnetické pole složené z pozitivního a negativního elektra, ale za tímto polem neexistuje žádné rozdělení na pozitivní a negativní energii. Existuje pouze jedno čisté energetické pole světla. Toto je část aury, která umožňuje všem myšlenkám z Řeky poznání proudit vaším mocným aurickým polem.

Pocit nebo emoce odvozené z každé myšlenky jsou zaznamenány ve vaší duši a poté jsou umístěny do vaší aury jako očekávání.

Toto očekávání pak aktivuje vaše aurické pole, aby k vám přitáhlo situace, události, předměty, lidi, kteří vytvoří stejné pocity, které budete prožívat ve vašem těle a to vše jako výsledek všech vašich myšlenek.

Účelem tohoto nikdy nekončícího cyklu je získání moudrosti a podpora našeho osobního a kolektivního vývoje.

Idealisticky máme potenciál vědět vše, co se dá vědět, ale aura, náš Duch, k nám přitahuje myšlenky v závislosti na tom, co si myslíme.

Prostřednictvím našich aurických polí absorbujeme myšlenky z řeky poznání. To krmíme do naší duše. To způsobuje, že cítíme emoce. Tato emoce živí a rozšiřuje celou naši bytost. A pak vyzařujeme vědomí naší expanze jako frekvence zpět do řeky vědomí. A pak je někdo jiný schopen zachytit a vytvořit z frekvence, kterou jsme vyslali přes auru do většího pole – vynikající ukázka propojenosti všeho stvoření.

Proč, když neustále přijímáme neomezené myšlení všemi vrstvami aury, nejsme vševědoucí? Aura, náš Duch, k nám opět přitahuje myšlenky v závislosti na tom, co si myslíme, a v závislosti na tom, jak otevřená jsou naše pole expanzi.

Když myšlenka prochází aurou, myšlenka, kterou jsme k nám přitáhli, prochází neomezeným způsobem, protože aura ji ve své božské podstatě nijak nesoudí, nekategorizuje, nedefinuje ani neomezuje. Ale tyto myšlenkové jednotky pak putují do horní levé hemisféry velkého mozku, sídla intelektu a funkce uvažování. Zde je vyjádřena egoistická logická mysl a tato část mysli odmítne přijmout jakoukoli myšlenku, která nezapadá do jejího chápání bezpečnosti a která nezachovává přežití.

Tato část mozku, čelní lalok, je omezená mysl založená na strachu, která odmítá dovolit všem myšlenkám, které neustále proudí dovnitř aurou, aby byly plně přijímány a objímány tělem a myslí člověka.

Pokud si přejeme přijímat více božské neomezené myšlenky, musíme rozšířit naše aurická pole a vědomí prostřednictvím záměru a více myšlenek, které vybízejí k expanzi.

Máme určité znalosti o sedmi vrstvách aury, přičemž každá vrstva obklopuje tělo a je větší než ta předcházející. Je-li však existence nekonečná a velmi mnoho z nás tomu věří, a pokud je lidská osoba mikrokosmickým vyjádřením existence, a je snadné vidět, že je to pravda prostřednictvím nesčetných příkladů přírodního vesmíru, pak tyto vrstvy aura skutečně sahá od hustoty elektřiny nejblíže tělu až do nekonečnosti myšlení.

Každá vrstva by se dala přirovnat k jednomu ze sedmi základních vědomí:

1) Reprodukce a přežití,
2) strach a bolest,
3) síla,
4) pociťovaná láska,
5) vyjádřená láska,
6) „Bůh viděný v celém životě“ a
7) Jednota.

První fyzická éterická vrstva nejblíže tělu by mohla být spojena s vědomím reprodukce a přežití. Vztahuje se ke kořenové nebo muladhara čakře. Další vrstva, emocionální vrstva, může být spojena se strachem a bolestí. Zarovnává se sakrální nebo svadištana čakrou. Ještě dále je mentální vrstva, která odpovídá síle. Vztahuje se k čakře solar plexu, kde sídlí náš „druhý mozek“. Tato čakra je také známá jako manipura čakra.

Další je astrální vrstva spojená se srdeční čakrou neboli anáhata čakrou a to se týká „pociťované lásky“. Vrstva éterické šablony spojená s hrdelní nebo višudha čakrou odpovídá „vyjádřené lásce“. Šestá vrstva aury je v souladu s „Bohem viděným v celém životě“, protože je v souladu s čakrou třetího oka, známou také jako čakra ajna. A sedmá vrstva aury, keterická vrstva (od ‚kether,‘ pojmenovaná pro nejvyšší sefirotu nebo nekonečnou emanaci kabalského stromu života přeloženo jako ‚královská koruna‘) je realizovaná Jednota. Tato čakra je korunní pečeť nebo sahasrara čakra.

Při pohledu na tyto asociace je snadné vidět, kde sedíme, pokud jde o soustředěné uvědomění. Se záměrem a dokonce i velmi mírným posunem ve způsobu myšlení můžeme začít rozšiřovat aurické pole a umožnit prospěšnějším, povznášejícím a kreativnějším myšlenkám, aby pronikaly sedmi vrstvami aury a prostoupily naše vědomí.

Kamkoli jste umístili a zaměřili své vědomí, to je realita (vaše nebe nebo peklo). Zjistíte, že žijete, protože elektromagnetické pole vaší aury, Duch vašeho bytí, vás vždy a jen přitáhne k vibracím toho sféra vědomí, které jste si „sami“ zvolili.

Rady | tipy | zajímavosti TOP 10 Vše Zajímavosti

Mohou psi vidět duchy?

27/07/2023 Kateřina Karásková 0 komentářů AKC, duch, pes, šestý smysl, smyslové vnímání705 Zobrazení 3 min read

Po celém světě se předpokládá, že psi mohou vidět duchy. Koneckonců psi mají mimořádné smysly, které jsou mnohem ostřejší než ty lidské. “A nebylo by uklidňující vědět, že váš pes dokáže odhalit blízkou osobu, která zemřela?” ptá se AKC (American Kennel Club, Americký kynologický svaz).

I když bychom rádi věřili myšlence, že psi dokáží vycítit paranormální jevy, vědecká odpověď zní, že to prostě nevíme. Navzdory tomu, že neexistuje žádný vědecký důkaz, že psi vidí duchy, je tolik věcí z chování zvířat nejistých, že není vyloučeno, že pes může vycítit něco, co člověk ne.

Svou roli hraje i vaše vlastní vnímání

Velká část psího chování může být pro majitele záhadou, ale existuje nespočet příkladů, které nás nechávají na pochybách, zda je nepředstavitelné skutečně myslitelné. „Když je někdo nakloněn víře v paranormální jevy, mohou někteří psi vykazovat chování, které vypadá, jako by snad tušili, že je poblíž nějaké zjevení,“ říká Dr. Mary Burch, ředitelka programu AKC Family Dog Program a certifikovaná odbornice na chování zvířat. „Může se jednat o psa, který se zastaví a zůstane stát na daném místě v domě, a majitel později zjistí, že tam někdo zemřel.“

Pokud pes stojí v koutě a štěká na něco neviditelného, může to být tím, že cítí něco neobvyklého? Nebo třeba zůstávají v blízkosti předmětu, který je spojen se zemřelým členem rodiny, ať už je to oblíbené křeslo nebo bok postele, jako by tato osoba byla stále přítomna. Dr. Burch upozorňuje, že když pes štěká na něco, co se zdá být ničím, majitel si někdy myslí, že je to proto, že pes vidí ducha nebo vnímá něco, co majitel nemůže. „Jasnovidectví sice obecně nespadá do oblasti, kterou můžeme vědecky dokázat, ale základním pěti smyslům psa rozumíme a máme k dispozici data z výzkumu,“ dodává.

Šestý smysl

Kromě pěti smyslů (zrak, čich, chuť, hmat, sluch) mají psi také šestý smysl – ten „instinktivní“ pocit, který máme, když se nám něco nezdá. Rozdíl však spočívá v tom, že psi jsou otevřenější tomu, aby věřili tomu, co cítí, a podle toho jednali, zatímco mysl většiny lidí analyzuje, co se děje, a popírá možnost, že by polární záře nebo duchové existovali. „Psi jsou pozoruhodná stvoření, jejichž smysly daleko převyšují lidské,“ vysvětluje dr. Burch.

Když pes přiběhne a sedí u dveří a čeká na svého majitele, může to být jen proto, že se toto jeho chování stalo zvykem, který se jednoduše naučil opakováním. Pokud pak majitel přijde domů mnohem dříve než obvykle, a pes přesto sedí u dveří během několika minut po jeho příchodu, může se zdát, že toto nevysvětlitelné chování je výsledkem šestého smyslu.

Psi mají také díky svému silnému čichu schopnost odhalit blížící se katastrofu dříve, než k ní dojde. „Barometrický tlak a všechny přírodní jevy jsou spojeny s pachy,“ říká Hartstein. Jejich rozpoznání přesahuje možnosti našich nosů, ale psi tyto změny vycítí okamžitě.

Mohou tedy psi vidět věci, které my nevidíme?

Úroveň psího sluchu převyšuje lidský. Psi mají schopnost slyšet zvuky o vyšších tónech z mnohem větší vzdálenosti. Sluchové vnímání psů je další oblastí, kde psi vnímají svět kolem sebe výrazně odlišným způsobem než lidé. Tyto rozdíly mohou souviset s jejich schopností zachytit různé a pro nás nezjistitelné jevy.

Také psí zorné pole je mnohem širší než naše; vidí předměty na větší vzdálenost a jejich schopnost vidět za soumraku, za šera a za svítání je mnohem lepší než naše, což jim umožňuje zachytit sebemenší pohyby, které jsou pro lidské oko nezjistitelné. „Lze tedy říci, že pes může zachytit něco, co my nemusíme být schopni vidět. Ale to, co vnímá, nemusí být duch,“ vysvětluje doktor Burch.

Psi jsou fascinující stvoření, a pokud jde o schopnosti nejlepšího přítele člověka, stále existuje mnoho nejasností. Jejich smysly jsou velmi citlivé a je zřejmé, že vnímají svět podstatně jinak než my. Zda jsou jejich mimořádné smysly schopny zachytit neznámé formy, energie nebo paranormální jevy, zůstává i nadále záhadou.

Vše Záhady

„Bloody Mary“: Z koupelny do vědecké laboratoře

19/06/2022 Iveta Mauci 0 komentářů Bloody Mary, čsrodějnictví, duch, Krvavá Marie, posmrtný život214 Zobrazení 3 min read

Bloody Mary, Bloody Mary, Bloody … i z žertování o zrcadleném přízraku mi běhá mráz po zádech. Jednou z nejpopulárnějších starých legend je ta o Bloody Mary. Duchu ženy, kterou lze vyvolat třináctým opakováním jejího jména do spoře osvětleného zrcadla. Z jakéhokoli důvodu tato praxe přetrvává napříč generacemi. S výzkumem na toto téma, který začal v roce 1978, kdy Jane Langlois napsala o „hře“, jak ji začala nazývat, a jejím původu.

V roce 2014 italští vědci prozkoumali vědu a psychologii stojící za Bloody Mary a nakonec ještě dodali legendě trochu důvěryhodnosti. Pokud je tento příběh pravdivý, pak v podstatě dokazuje čarodějnictví, duchy a posmrtný život. Skutečně mimořádný výrok.

Překvapivé množství dospělých přizná, že alespoň jednou v životě slyšeli o nechvalně známé „Bloody Mary“ a rituálu, jak ji přivolat. Pokud je někdo z vás jako já, příběh slyšel vyprávět a nebo sám vyprávěl, když někde přespával a nebo slyšel u táboráku v hlubokém lese od kamaráda nebo staršího vrstevníka. Jako u většiny legend, příběh začal slovy „Přítel přítele“ nebo „Přítel mého bratrance“, aby příběhu dodal platnost a osobitost a pokusil se o rituál. Alan Dundes ve svém článku „Bloody Mary in the Mirror: A Ritual Reflection of Pre-Pubescent Anxiety“ píše, že většina účastníků jsou mladé dívky, které u jedné přespávají a rozhodnou se zkusit přivolat Bloody Mary.

Bloody Mary je považována za čarodějnici, která byla upálena za praktikování magie.

Některé moderní iterace se domnívají, že jde o mladou ženu, která zemřela při autonehodě. V některých příbězích je třeba vyslovit konkrétní slova podle přesného návodu. Ať už je jméno nebo příběh jakýkoli, proces zůstává stejný bez ohledu na region nebo éru. Někdo vejde do místnosti se zrcadlem a pronáší frázi tak dlouho, dokud se za ním neobjeví obraz. Je důležité pochopit, jak se legendy šíří. Mnohdy je to způsobeno ústním podáním. Stejně tak příběhy o „vrahovi na zadním sedadle“ nebo „telefonním hovoru z domu“ přetrvávají ve všech kulturách.

Držíme se hlavně příběhů, které jsou nám vyprávěny ve vhodném prostředí. Další podstatnou částí je, že nám příběh musí dávat smysl nebo přinejmenším působit zábavně či zajímavě. Shazujeme únosy mimozemšťany, protože to ze své podstaty zní směšně. Což, ať už bychom měli nebo ne, je úplně jiný příběh. Ale když slyšíme „holka měla na zadním sedadle vraha“, zdá se nám to dost reálné, abychom s tím souhlasili.

Městské legendy přináší na náš společenský život strach a nejistotu. Lidé se bojí, že budou uneseni, zavražděni a nakonec pronásledováni duchem čarodějnice. V pojetí by celý rituál vyvolávání Bloody Mary neměl vést k ničemu významnému. ALE. Giovanni Caputo a jeho kolegové však zjistili, že se děje něco, co by mohlo být zodpovědné za vznik této legendy. Výzkumníci zjistili, že pohled do zrcadla při slabém osvětlení skutečně vede k vidění zjevení a zkreslených tváří.

Podle zjištění v rámci neurovědy mají lidé fascinováni tvářemi, býti schopni najít tvář v potravinách, strojích a domácích spotřebičích. Proto dává smysl, že když je mozek konfrontován s malou nebo žádnou stimulací, pokouší se najít tvář ve slabě osvětleném zrcadle. Za Bloody Mary se skrývá skutečná věda, což mnozí nečekali, a to ještě posiluje kouzlo staré legendy. Pokud jsou dnešní děti něco jako já, půjdou do koupelny, otočí se a řeknou třináctkrát „Bloody Mary“ a pak vyběhnou z koupelny.

Je pravděpodobné, že většina nikdy neuvidí mučenou ženu kvůli vlastní zbabělosti, ale pokud se někdo podívá do zrcadla, podle výzkumu s největší pravděpodobností dojde k výjevu obličeje nebo zkreslení toho vlastního. I když se tedy nezdá, že se jedná o něco mimořádného výzkumem tohoto tématu bylo prokázáno, že neurologie odhalila mrazivý fenomén. Duchové, čarodějnictví a staré legendy jsou stále neprokázané. Ale proč nejít a nezírat do zrcadla teď, když víte, že se váš mozek pokusí vyděsit sám sebe!? Co když nejde o neurovědu, ale skutečnost? Kdo z vás to vyzkouší a řekne nám to, jak to je?

Autor: Iveta Mauci