Úterý, 16 dubna, 2024

Milan Kundera

OsobnostiTOP 10Všezdraví

Důvod, proč Milan Kundera dostal po 40 letech zpět své občanství

Ve středu 12. července 2023 bylo oznámeno, že ve věku 94 let zemřel Milan Kundera, slavný francouzsko-český spisovatel, mimo jiné autor díla Nesnesitelná lehkost bytí, píše GRUNGE. Kundera, který se narodil 1. dubna 1929 v Brně v tehdejším Československu, zahájil svou spisovatelskou kariéru v roce 1967 vydáním románu „Žert“. V roce 1984, kdy vyšel jeho nejslavnější román, se z něj stala literární hvězda, která dosáhla mezinárodního věhlasu.

Jeho hvězda ještě výrazně stoupla, když byla „Nesnesitelná lehkost bytí“ adaptována do podoby úspěšného hollywoodského filmu s Danielem Day-Lewisem a Juliette Binocheovou v hlavních rolích. Kundera pokračoval v psaní až do vysokého věku, jeho poslední dílo, „Slavnost bezvýznamnosti“, vyšlo v roce 2014. Během své kariéry přitahoval pozornost mnoha ocenění a podle deníku The Guardian byl Kundera často nominován na nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Ale možná největší pocta v autorově životě nebyla vůbec literární. Pravděpodobně to byla skutečnost, že v roce 2019 česká vláda vrátila Kunderovi občanství, které mu komunistická vláda před čtyřiceti lety odebrala. Spisovatelův vztah s dotyčnou vládou začal dobře, do Komunistické strany Československa vstoupil jako teenager, krátce po jejím vzniku v roce 1948 , ale po několika letech politických třenic byl zbaven členství a později i české identity.

Život v exilu

V roce 1975 se Milan Kundera, který už dávno ztratil trpělivost s Komunistickou stranou Československa, rozhodl nadobro opustit svou vlast. S manželkou a dětmi se přestěhoval do Francie, země, kde z velké části zůstal po zbytek života i poté, co se jeho spisovatelská tvorba stala světově proslulou. V roce 1979 Komunistická strana Československa v reakci na Kunderovu ostrou protikomunistickou knihu Kniha smíchu a zapomnění spisovatele oficiálně zbavila občanství. 

Kundera se nad svou národní identitou zamýšlel v rozhovoru, který poskytl deníku The New York Times v roce 1984, tedy v době, kdy se „Nesnesitelná lehkost bytí“ stala mezinárodním bestsellerem. „Považuji svůj život ve Francii za náhražku, náhradní život, a nebo za skutečný život? Říkám si: ‚Tvůj skutečný život je v Československu, mezi tvými krajany?“ ptal se. „Nebo přijmu svůj život ve Francii, tady, kde skutečně jsem, jako svůj skutečný život a budu se ho snažit žít naplno?“ ptal se. Kunderovo rozhodnutí přetvořit se v občana své adoptivní vlasti šlo do hloubky. V pozdějších letech spisovatel opustil svůj mateřský český jazyk, své poslední romány psal ve francouzštině a tvrdil, že jeho díla by měla být v knihkupectvích zařazena do sekce „French Fiction“ (podle The Guardian).

Pozdní, ale vítaný návrat

Milan Kundera strávil zbytek života převážně ve Francii, ale přesto se do své rodné země čas od času vracel. Uvádí se, že navzdory své slávě dokázal Kundera od roku 1996 uskutečňovat své návštěvy střední Evropy „inkognito“, přičemž jeho přítomnost v zemi ani jednou neprosákla do novin, píše The Guardian.

V polovině 90. let se od Kunderova odchodu do francouzského exilu mnohé změnilo. Za prvé, sametová revoluce konečně zbavila Československo komunistické vlády, což umožnilo rozdělení země na Českou republiku a Slovensko s vlastními autonomními vládami. A s tím, jak komunistický vliv na Českou republiku dále roztával, opadl i někdejší chlad země vůči jejímu nejslavnějšímu literárnímu synovi. V roce 2019, kdy bylo oznámeno, že Kunderovi bylo vráceno občanství, byl oficiálně rehabilitován jako národní hrdina.

Český premiér Andrej Babiš tvrdil, že v roce 2018, tedy rok před obnovením občanství, pozval Kunderu a jeho ženu na oficiální návštěvu své bývalé vlasti, ale autor, kterému v té době táhlo na osmdesát, nabídku nevyužil (via The Guardian).