Nejen genetika, ale také tlak v děloze může ovlivnit následný vývoj obličeje
Foto: PixabayPodle Londýnské univerzity nejen genetika, ale také fyzické podněty v děloze, ovlivňují normální vývoj embryonálních kmenových buněk, které tvoří rysy obličeje, zjistila nová studie vedená výzkumníky z UCL.
Studie publikovaná v Nature Cell Biology zjistila, že zvýšení hydrostatického tlaku snímaného embryem může bránit zdravému vývoji obličejových rysů u myších a žabích embryí a lidských embryoidů (buněčné struktury vyrostlé v laboratoři z lidských kmenových buněk), což naznačuje, že rozdíly v tlaku mohou ovlivnit riziko malformací obličeje (vrozených vývojových vad).
Vědci zjistili, že když jsou buňky neurální lišty vystaveny vyšším úrovním tlaku, než je obvyklé, jsou narušeny klíčové buněčné signální dráhy a výrazně se zvyšuje riziko malformací – skupiny vrozených vývojových vad. Malformace vznikají během prvních dvou měsíců gravidity účinkem teratogenů – obecně označované vnější faktory, které jsou schopné zapříčinit vznik vrozené vývojové vady, nebo riziko takovéto vady. Jde o období zvýšené citlivosti.
Vedoucí autor studie, profesor Roberto Mayor, (UCL Buněčné & vývojové biologie, řekl: „Naše zjištění naznačují, že malformace obličeje mohou být ovlivněny nejen genetikou, ale i fyzickými podněty v děloze, jako je tlak.
„Když organismus zažívá změnu tlaku, všechny buňky, včetně embrya uvnitř matky, jsou schopny to vnímat.
„Naše práce ukazuje, že embrya jsou citlivá na tlak, ale nevíme, jak citlivá jsou. Bude například změna tlaku uvnitř dělohy schopna ovlivnit embryo? To bude vyžadovat další výzkum, abychom pochopili, jak změny uvnitř těla a také v tlaku prostředí mohou ovlivnit vývoj lidského embrya.
Vědci tvrdí, že jejich zjištění by mohla mít také důsledky pro výzkum kmenových buněk, protože studie naznačuje, že vývoj a diferenciace (proces, kdy se kmenové buňky stávají specializovanými buňkami) kmenových buněk jsou pod vlivem tlaku. Pochopení tohoto spojení by mohlo změnit způsob, jakým vědci manipulují s kmenovými buňkami pro různé terapeutické účely.
Tato zjištění přispívají k práci profesora Mayora a kolegů z UCL v tom, jak mohou mechanické podněty v děloze ovlivnit vývoj obličejových rysů, protože dříve zjistili, že buňky ve vyvíjejícím se embryu vnímají ztuhlost ostatních buněk kolem sebe, což je klíčové, aby se společně pohybovaly a vytvořili obličej a lebku.
Článek byl upraven z tiskové zprávy AAAS, vědecká studie byla publikována v časopise Nature Cell Biology s otevřeným přístupem.