Úterý, 16 dubna, 2024

Domácí mazlíčci

Domácí mazlíčciRady | tipy | zajímavostiTOP 10Vše

Časná kastrace velkých plemen psů u nich může ztrojnásobit riziko onemocnění kloubů

Výsledky studie Kalifornské univerzity v Davisu doporučují u psů, kteří budou mít v dospělosti více než 20 kg tělesné hmotnosti, odložit kastraci až do věku nejméně jednoho roku, uvádí Vet Times.

Vědci prokázali, že kastrace velkých psů (kříženců) před dosažením pohlavní dospělosti může ztrojnásobit riziko, že se u nich vyvine onemocnění kloubů. Studie týmu Benjamina a Lynette Hartových z University of California, Davis (UC Davis) School of Veterinary Medicine, analyzovala údaje od 50 000 psích pacientů, kteří byli sledováni po dobu 20 let, a porovnávala výskyt poranění předního zkříženého vazu kolene a dysplazie kyčelních nebo loketních kloubů u kastrovaných a intaktních psů různé tělesné hmotnosti.

Výsledky byly jednoznačné. U psů, kteří budou mít v dospělosti více než 20 kg tělesné hmotnosti, by se měla kastrace odložit nejméně do jednoho roku věku. U menších psů s hmotností pod 20 kg lze zákrok provést kdykoli.

Článek v časopise Frontiers in Veterinary Science nabízí pokyny pro ideální věk při kastraci psů a fen v pěti hmotnostních kategoriích – malí (méně než 10 kg), střední (10 až 19 kg), standardní (20 až 29 kg), velcí (30 až 39 kg) a obří (více než 40 kg).

U psů v prvních dvou skupinách nebylo pozorováno zvýšené riziko v žádném věku při kastraci u žádného z pohlaví.

U těžších zvířat se doporučovalo počkat, dokud zvíře nedosáhne věku alespoň 11 měsíců, a u samců patřících k obřím plemenům může být nutné odložit kastraci o další rok, tedy do věku alespoň 23 měsíců.

Rozhodnutí o tom, která zvířata by měla být ponechána intaktní do mnohem pozdějšího věku, však není vždy jednoznačné, jak upozornila profesorka Lynette Hartová. Uvedla: „V této souvislosti je třeba zdůraznit, že lidé si rádi adoptují štěňata z útulků, ale u kříženců může být obtížné určit, jak velký pes bude, pokud nevíte nic o jeho rodičích.“

Prof. Benjamin Hart navrhl, že psí kříženci budou mít často fyzické znaky, které do jisté míry naznačují, k jakému plemeni patřili jejich rodiče. Velikost tlapek je podle něj také poměrně užitečným ukazatelem jeho případné hmotnosti.

David Yates, bývalý vedoucí veterinární lékař na klinice RSPCA v Manchesteru, ocenil studii jako vynikající výzkum, který bude užitečný pro praktické veterinární lékaře při diskusi s klienty o načasování, rizicích a výhodách kastrace, a to zejména u velkých plemen.

Tato práce navazuje na dřívější výzkumy, které také popisují, že dysplazie kyčelních kloubů a poranění a ruptura předního zkříženého vazu kolene jsou pravděpodobnější u kastrovaných samců a samic než u intaktních. Mezi studie na konkrétních plemenech patří studie na zlatém retrívrovi, labradorském retrívrovi a německém ovčákovi, které odhalily zvýšení výskytu jedné nebo více kloubních poruch při kastraci v prvním roce na 2-4násobek oproti 3-5 % výskytu u intaktních psů. Podle prací je tedy nejčastěji spojen s časnou kastrací častější výskyt ruptury předního zkříženého vazu v koleni.

AktualitaDomácí mazlíčciTOP 10Zajímavosti

I domácí mazlíčci trpí nemocemi, některé jsou tak vážné, že končí úmrtím

orange Persian cat sleeping

Za „neobvyklými úmrtími koček“ stojí vysoce patogenní ptačí chřipka

Virus H5N1 je klasifikován jako vysoce patogenní virus ptačí chřipky a je známo, že způsobuje závažná onemocnění a vysokou úmrtnost nakažené drůbeže. Virus může infikovat také různé volně žijící ptáky, píše Life Science, z nichž někteří mohou patogen šířit, aniž by sami onemocněli, a nákaza někdy přeskočí i na savce, včetně norků, tuleňů, lachtanů, koček a vzácně i na člověka.

Virus ptačí chřipky, podtyp ptačí chřipky A zvaný H5N1, se v minulosti sporadicky vyskytoval u koček, ale toto je první zpráva o „vysokém počtu nakažených koček v široké geografické oblasti v rámci jedné země“, uvedla WHO.  

Do začátku července byly odebrány klinické vzorky od 46 postižených koček a jednoho karakala (Caracal caracal), divoké kočky pocházející z Afriky. Ze 47 vzorků bylo 29, tj. 62 %, pozitivních na H5N1. Tyto pozitivní vzorky pocházely ze 13 různých zeměpisných oblastí v Polsku, uvedla WHO.

Analýza vzorků virů ukázala, že jsou si navzájem velmi příbuzné a že jsou podobné virům H5N1, které kolují u volně žijících ptáků a vyvolávají ohniska nákazy u drůbeže v Polsku.

Zdroj vystavení koček tomuto viru není v současné době znám. Je možné, že kočky přišly do přímého nebo nepřímého kontaktu s infikovanými ptáky nebo jejich prostředím, případně že snědly infikované ptáky nebo potravu kontaminovanou virem H5N1. 

Z nakažených koček bylo 14 utraceno a dalších 11 uhynulo. Posmrtná vyšetření některých z těchto koček ukázala, že se u nich objevil zápal plic. Mezi další závažné příznaky, které se u nakažených koček projevily, patřily dýchací potíže, krvavý průjem a neurologické symptomy.

Od roku 2020 byla WHO nahlášena desítka případů onemocnění H5N1 u lidí, ale v souvislosti s výskytem nákazy mezi kočkami v Polsku nebyly hlášeny žádné nové případy.

Riziko nákazy lidí po kontaktu s infikovanými kočkami se na národní úrovni hodnotí jako nízké pro běžnou populaci a nízké až střední pro majitele koček a osoby, které jsou profesně vystaveny kontaktu s kočkami infikovanými H5N1 (např. veterinární lékaři) bez použití vhodných osobních ochranných prostředků.