Středa, 4 prosince, 2024

chůze

Rady | tipy | zajímavostiTOP 10Všezdraví

Cvičení vědomé chůze, při kterém se spojíte se svými smysly

Řízená meditace při chůzi

Při chůzi se můžeme napojit na své smysly a vyživovat svůj vztah ke klidu, potěšení a technickým kvalitám přítomného okamžiku, píše mindful. Začátek dne záměrnou ranní procházkou může být klíčem ke klidnému uvědomění, protože velmi jednoduše zaměříte svou pozornost na to, co tělo zažívá, když přivedete své uvědomění k tomu, abyste při chůzi cítili své nohy. Tuto ranní procházku můžete absolvovat cestou k autu, v parku nebo dokonce, když jdete po chodbě. Stačí být vzhůru a všímat si toho, čeho si všimnete při chůzi.

  • 1. Vyberte si nohu, se kterou začnete. Zvedněte ji, pohybujte s ní v prostoru a jemně ji položte na zem, přičemž vnímejte pocity každé části tohoto procesu od paty až po špičku. Tedy zvednutí chodidla, provedení volby, zvednutí chodidla, jeho zvednutí, pohybování prostorem, procítění dotyku od paty až po špičku.
  • 2. Chůze se záměrem. Jsme tak zvyklí chodit v režimu, kterému říkáme automatický pilot, v podstatě jsme vyladěni a necháváme tělo jen tak jít. Možná si všimnete, že je to trochu zvláštní pocit, být při chůzi tak záměrný. To je v pořádku. Tento záměr, který přinášíte, je pro vás způsob, jak se znovu spojit s přítomným okamžikem a s tím, co právě teď cítíte.
  • 3. Dovolte si všímat. Všímejte si co nejvíce pocitů, které vám přináší zvednutí nohy, pohyb v prostoru a její jemné položení na zem. Chápu, že většina z nás je na chůzi tak zvyklá, že když na ni poprvé upoutáme pozornost, možná se budeme cítit i trochu vratce. To je v pořádku: je to normální a patří to k tomu, jaké to je, když se probudíme a aktivně si všímáme detailů toho, co děláme.
Jsme tak zvyklí chodit v režimu, kterému říkáme automatický pilot, v podstatě jsme vyladěni a necháváme tělo jen tak jít. Možná si všimnete, že je to trochu zvláštní pocit, být při chůzi tak záměrný. To je v pořádku.
  • 4. Zaměřte svou pozornost. Soustřeďte se na pocit, že se vaše nohy právě teď dotýkají země. Všimnete si rozdílu mezi tím, když myslíte na svá chodidla, a tím, když cítíte jejich kontakt s podlahou nebo se zemí? Dokážete si dovolit zažít, jaké to je být uzemněný a spojený, když se vědomě rozhodnete být přítomný této procházce?
  • 5. Vnímejte své okolí. Pokud jste se rozhodli procházet se venku, dovolte si vnímat dopad vzduchu na svou kůži. Čeho si všímáte? Je teplý nebo chladný? Je vzduch vlhký nebo suchý? Dovolte si to vnímat.
  • 6. Všimněte si, kdy vás ovládnou myšlenky. Možná si všimnete, jak rychle se vaše pozornost upíná k myšlenkám, ať už jsou to myšlenky na váš den, vytváření seznamu, možná si v hlavě stále dokola přehráváte starý rozhovor nebo příběh. Jakmile si všimnete, že se vaše myšlenky snaží unést vaši chůzi, můžete si také všimnout, že když jste ztraceni v myšlenkách, je pro vás obtížnější spojit se se svými smysly. Pravděpodobně si všimnete, že hůře slyšíte, co se děje ve vašem okolí, hůře cítíte vůni nebo chuť. Myšlenky jsou tak mocné. Když tedy víte, že vás myšlenky odvádějí pryč, prostě si všimněte, že se to děje, usmějte se a pak se můžete jemně a laskavě rozhodnout přesměrovat svou pozornost zpět k pociťovaným smyslům a ještě konkrétněji k pocitu chůze svých nohou. Vracejte se k tomuto prožitku smyslů a chodidel znovu a znovu během celé chůze.

Spojte se s přítomným okamžikem

  • 7. Dovolte si vnímat své okolí. Čeho si všímáte na počasí? Máte na něj nějaký názor? Co se stane, když budete prostě prožívat, že počasí je tady, všímat si jeho vlastností a toho, jak ho prožíváte na kůži nebo v těle? Co se stane, když si dovolíte všímat zvuků kolem sebe? Čeho si všimnete na vůních kolem sebe? Dokážete tyto smyslové kvality vnímat jako symfonii světa?

Vůně světa: všímejte si štiplavé, štiplavé, sladké, kyselé, svěží, zemité. Možná si dokážete všímat zvuků jako vysokých, nízkých šumů, hlasitých nebo tichých. Jak moc si můžete dovolit vnímat svět do nejmenších detailů, jak vaše smysly vnímají to, co je zde, aniž byste na to přidali vrstvu úsudku o tom, jak to cítíte? Jen pro tuto chvíli se podívejte, co jste schopni udělat, když přijímáte surová data světa kolem sebe – prožívejte je při této ranní procházce.

  • 8. Občas se zastavte. Dalším způsobem, jak můžete umocnit smyslový prožitek z této procházky, je, že se čas od času zastavíte přímo na místě, pokud jste toho schopni a je to vhodné, a velmi konkrétním způsobem si všimnete, jaký je to pocit, když jste uzemněni, když cítíte, jak se vaše nohy dotýkají země nebo podlahy. Možná si na chvíli vyberte konkrétní věc, kterou budete vnímat očima, a zaměřte se na barvu, tvar, texturu.
Dalším způsobem, jak můžete umocnit smyslový prožitek z této chůze, je občas se zastavit na místě, pokud jste toho schopni a je to vhodné, a velmi konkrétně si všímat pocitu uzemnění, když cítíte, jak se vaše chodidla dotýkají země nebo podlahy.

Nechte svůj nos pořádně přičichnout a záměrně vnímejte vůni vzduchu. Přesměrujte svou pozornost na uši a slyšte svět právě teď. Dokážete vše, čeho si všímáte, lehce zadržet a nechat to být součástí vašeho prostředí, zatímco to prožíváte? Nemusíte to posuzovat, měnit ani s tím nic dělat. Jen tu teď buďte pro sebe, a až budete připraveni, vyberte si, kterou nohou začnete, a vydejte se znovu na cestu.

  • 9. Najděte si své tempo. Jděte, všímejte si, která noha se pohybuje, když ji zvedáte, pohybujte s ní prostorem, jemně ji pokládejte dolů a vnímejte, jak se chodidlo dotýká země. Ačkoli může pomoci začít nácvikem pomalé chůze, jakmile se naučíte být přítomni chůzi tímto novým způsobem, není důvod, proč byste se nemohli pohybovat rychleji. Najděte si takové tempo, které vám umožní zůstat přítomní při prožívání.

Buďte zvědaví a nechte se toulat

  • 10. Vyzkoušejte bezcílné bloudění. Tuto ranní procházku po probuzení můžete využít k tomu, abyste se dostali do práce nebo k nějakému konkrétnímu cíli. Pokud se však cítíte bezpečně, může být také úžasné dovolit si bezcílnou procházku. Možná si nastavíte časovač, třeba na 15 minut, a necháte své nohy, aby vás zavedly, kam chtějí, a zůstanete přítomni svému neustále se měnícímu prostředí, aniž byste měli cíl jako svůj cíl. Všimněte si, jaké to je, když se znovu napojíte na vnitřní instinkty, které se objevují, když se všechno začne trochu zklidňovat, když díky této ranní procházce zesílíte své smysly. Všímáte si znovu a znovu, jak se pozornost obrací k jiným věcem, zejména k přemýšlení.

Přivádět pozornost znovu a znovu ke svým nohám může být největší pomocí k opětovnému spojení s přítomným okamžikem, když dovolíte svým hmatovým smyslům a pocitu, že se vaše nohy dotýkají země, aby vás přivedly zpět, právě sem, právě teď, a vracely se znovu a znovu. Na konci procházky si všímejte, jak se cítíte, zkontrolujte si každý ze svých smyslů. Co si uvědomujete právě teď, když jste strávili tento čas tím, že jste věnovali pozornost smyslovým prožitkům? Jaké si nyní všímáte své nálady? Všimněte si, jaké to je, když obýváte své tělo a jste bdělí ke svému vzácnému životu.