Ztráta zubů a paradontóza souvisí se zmenšováním mozku

Foto: KELLEPICS/Pixabay

Zdraví zubů a dásní by mělo být pro zdraví mozku prioritou, upozorňuje list Medical News Today. Ztráta zubů, onemocnění dásní (parodontóza) souvisí i se zmenšováním oblasti mozku, která je považována za důležitou pro paměť, resp. souvisí s Alzheimerovou chorobou. K atrofii mozku (úbytku jeho objemu), a tím i ke ztrátě kognitivních funkcí, běžně dochází věkem (nebo i nemocí).

Podle nedávné studie se však i 1 chybějící zub rovná zmenšení mozku o srovnatelnou hodnotu k jaké dochází za téměř 1 rok života, a závažné onemocnění dásní se rovná dokonce zestárnutí mozku o 1,3 roky.

Oblast mozku, u které byla zjištěna souvislost s horším zdravím zubů, se týká levého hipokampu. Předpokládá se, že hipokampus souvisí s učením a pamětí.

Vlastní studie se zúčastnilo 172 Japonců s průměrným věkem 55 let a více. Na začátku studie jim byla provedena důkladná zubní a parodontologická prohlídka a testy paměti, při kterých nevykazovali žádné známky zhoršení kognitivních funkcí. Dvakrát, s odstupem čtyř let, byl u každého z účastníků vyhodnocen objem mozku pomocí magnetické rezonance (MRI), a zároveň absolvovali další vyšetření dutiny ústní, při němž bylo posuzováno onemocnění dásní a ztráta zubů.

Vědci zjistili, že u osob bez významného onemocnění dásní odpovídá menší počet zubů většímu zmenšení objemu hipokampu. U lidí s vážným onemocněním dásní odpovídalo více zubů vyššímu stupni atrofie hipokampu.

Levý hipokampus a Alzheimerova choroba

Výzkum ukazuje na výraznější atrofii levého hipokampu u lidí s Alzheimerovou chorobou. Dr. Bei Wu, proděkan pro výzkum na New York University Rory Meyers College of Nursing, vysvětluje, že levý hipokampus hraje klíčovou roli v kognitivních schopnostech, zejména při vytváření paměti a prostorové orientaci. Snížení jeho objemu by mohlo potenciálně vést k poruchám kognitivních funkcí, včetně ztráty paměti a potíží s prostorovou orientací. Nabídl také hypotézu, že onemocnění dásní vede k systémovému zánětu. Je známo, že chronický zánět má na organismus různé negativní účinky, včetně možného poškození mozkových buněk. To by potenciálně mohlo vést ke zmenšení objemu hipokampu. Další myšlenka podle něj spočívá v tom, že ztráta zubů a onemocnění dásní by mohly vést ke změnám ve stravování a výživě, což by také mohlo mít vliv na zdraví mozku.

Dr. Yamaguchi však nabídl další dvě možnosti. Za prvé, že stejný patogen, který způsobuje parodontózu, by mohl napadnout mozek a poškodit nervovou tkáň. Za druhé, že menší počet zubů snižuje stimulaci žvýkání, což může vést opět k atrofii mozku.

Zda špatné zdraví zubů způsobuje úbytek objemu mozku, nebo naopak, bylo však mimo rámec studie.

• Tradice v centru Ostravy: Raul, pánská móda, je tady od roku 1989
• Manžel mě podvádí. Rozvést se, zůstat a jak se z toho zotavit
• Chucka Norrise se činky bojí, ve svých 84 letech je v parádní formě

Jak zdraví zubů ovlivňuje celkové zdraví?
Onemocnění dásní je spojováno také s různými chronickými potížemi, včetně psychických problémů, autoimunitních, kardiovaskulárních a kardiometabolických onemocnění. Nedávná studie zjistila, že zánět dásní (onemocnění dásní v raném stadiu nebo parodontální onemocnění) je spojen s o 18 % vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, o 26 % vyšším rizikem vzniku diabetu 2. typu a o 7 % vyšší pravděpodobností vzniku dalších kardiometabolických poruch.