Středa, 19 února, 2025

svátky

Rady | tipy | zajímavostiVše

Co mají vejce společného s Velikonocemi?

Velikonoce jsou hlavním svátkem křesťanské církve, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetího dne po jeho ukřižování. Kam se tedy barevná vejce hodí? A proč zrovna vejce? Zdroj britanica.com.

Vejce bylo široce používaným předmoderním a předkřesťanským symbolem plodnosti a obnovy. Evropští „pohané“, termín používaný k označení lidí, kteří praktikovali různé nekřesťanské tradice, považovali vejce za symbol regenerace, která přichází s jarem. Raní křesťané si vypůjčili tento obraz a použili jej nikoli na znovuzrození země, ale spíše na zrození Ježíše Krista. To se také rozšířilo na nový život věrných Kristových následovníků.

Tradice barvení a zdobení velikonočních vajíček je prastará a její původ je nejasný, ale ve východní pravoslavné i západní církvi se praktikuje již od středověku. Církev zakázala pojídání vajec během Svatého týdne, ale kuřata během tohoto týdne nadále snášela vejce a představa zvláštního označování vajec za vejce Svatého týdne způsobila jejich zdobení. 

Samotné vejce se stalo symbolem Vzkříšení. Právě když Ježíš vstal z hrobu, vejce symbolizovalo nový život vynořující se z vaječné skořápky. V pravoslavné tradici jsou vejce natřena červenou barvou, která symbolizuje krev, kterou Ježíš prolil na kříži. Tradice barvení vajec pokračuje i v moderních sekulárních národech. 

Zdroj: britanica.com

Rady | tipy | zajímavostiVše

Na Hromnice zimy polovice: Proč byla důležitá svíčka hromnička?

Tento svátek je významný v lidové kultuře i křesťanství. Jak se slaví a jaké tradice bychom měli dodržovat? A znáte alespoň jednu pranostiku, jenž se pojí k Hromnicím? V křesťanství odpovídá Hromnicím, tedy 2. únoru, svátek Uvedení Páně do chrámu. V lidové kultuře se zase staly oslavou nadcházejícího jara. Podobnost s Hromnicemi bychom našli i u Keltů, kteří zase prodlužující se dny vítali takzvaným Imbolcem.

Keltský předvoj Hromnic

Keltský (gaelský) svátek Imbolc bychom mohli s klidem označit za jakýsi předvoj českých Hromnic. Slaví se první únorový den a je spojený se svatou Brigitou. Chápe se jako počátek jara a je plný různých zvyků. Patří mezi ně i pozorování přírody, zejména kvetení rostlin, a začátek aktivit zvířat. Pokud své úkryty již opustili hadi a ježci, znamenalo to, že zima je minulostí.

Na ostrově Man, jenž leží v Irském moři, se v tento den měla zjevovat Caillagh ny Groamagh (Chmurná stařena) sbírající dřevo na otop. Pokud se jí ho podařilo najít dost, zima pokračovala dále, pokud ne, nastalo jaro. Nesmíme však zapomenout ani na svatou Brigitu. Ta měla navštěvovat domácnosti a žehnat lidem i dobytku. Kromě toho se prováděl taktéž rituál první orby, uklízely se domy i kovárny a zapalovaly se ohně a svíce proti zlým silám.

Hromnice vítají jaro

I naše Hromnice se pojí s vítáním jara. Byl to také čas, kdy se odstrojoval vánoční stromeček a sklízel betlém. Snad nejznámějším symbolem tohoto svátku jsou svíčky zvané hromničky. Lidé je dávali rozsvícené za okna, aby se ochránili před hromy a blesky. Právě bouřka byla kdysi považována za předzvěst přicházejícího zla. Někdy se také jejím plamenem vypalovalo na strop znamení kříže.

Na Chrudimsku si hromničku nechávali posvětit hospodáři. S tou pak obešli své úly, aby měli v daném roce dostatek medu. Pro hospodyňky platilo, že nesmí na Hromnice šít. Špička jehly totiž mohla přitáhnout blesk. Na Chodsku se zase nesmělo tančit. Kdo to porušil, nešel po smrti do nebe. Také bylo zakázáno klít a hovořit hlouposti.

Autor: Anna Konvalinková

Zdroj: Wikipedia