sv. Valentýn

Foto: Helena Lopes / Pixabay

Legenda, či historie svátku svatého Valentýna a příběh jeho patrona, je zahalena tajemstvím. Víme, že únor se odedávna slaví jako měsíc romantiky a že svátek svatého Valentýna, jak ho známe dnes, obsahuje pozůstatky křesťanské i starořímské tradice. Ale kdo byl svatý Valentýn a jak se stal spojován s tímto starověkým obřadem?

Katolická církev uznává nejméně tři různé světce jménem Valentine nebo Valentinus, z nichž všichni byli umučeni. Jedna legenda tvrdí, že Valentýn byl knězem, který sloužil během třetího století v Římě. Když císař Claudius II. rozhodl, že svobodní muži jsou lepšími vojáky než ti, kteří mají ženy a rodiny, zakázal manželství pro mladé muže. Valentin, který si uvědomil nespravedlnost dekretu, se vzepřel Claudiusovi a nadále tajně uzavíral sňatky pro mladé milence. Když byly Valentýnovy činy odhaleny, Claudius nařídil, aby byl usmrcen. Jiní trvají na tom, že skutečným jmenovcem tohoto svátku byl svatý Valentýn z Terni, biskup. I on byl mimo Řím sťat Claudiem II.

Foto: Randy Kinne / Unsplash

Jiné příběhy naznačují, že Valentine mohl být zabit za pokus pomoci křesťanům uniknout z tvrdých římských vězení, kde byli často biti a mučeni. Podle jedné legendy uvězněný Valentýn skutečně poslal první „valentýnský“ pozdrav sám poté, co se zamiloval do mladé dívky, možná dcery jeho žalářníka, která ho navštívila během jeho uvěznění. Před svou smrtí jí údajně napsal dopis podepsaný „From your Valentine“, výraz, který se používá dodnes. Ačkoli je pravda za valentýnskými legendami nejasná, všechny příběhy zdůrazňují jeho přitažlivost jako sympatické, hrdinské, což je nejdůležitější, romantické postavy. Ve středověku se možná díky této pověsti stal Valentýn jedním z nejoblíbenějších svatých v Anglii a Francii.

Zatímco někteří věří, že Valentýn se slaví v polovině února na připomínku výročí úmrtí nebo pohřbu Valentýna, k němuž pravděpodobně došlo kolem roku 270 n. l., jiní tvrdí, že křesťanská církev se možná rozhodla umístit svátek sv. února ve snaze „pokřesťanštět“ pohanskou oslavu Lupercalia. Lupercalia, oslavovaný na únor nebo 15. února, byl festivalem plodnosti věnovaným Faunovi, římskému bohu zemědělství, a také římským zakladatelům Romulovi a Removi.

Na zahájení festivalu se členové Luperci, řádu římských kněží, shromáždili v posvátné jeskyni, kde se věřilo, že o nemluvňata Romula a Rema, zakladatele Říma, pečovala vlčice nebo lupa. Kněží obětovali kozu pro plodnost a psa pro očistu. Potom svlékli kozí kůži na proužky, namočili je do obětní krve a vyšli do ulic a kozí kůží jemně plácali jak ženy, tak pole s obilím. Římské ženy se zdaleka nebály, ale vítaly dotek kůží, protože se věřilo, že v příštím roce budou plodnější. Později během dne, podle legendy, všechny mladé ženy ve městě umístily svá jména do velké urny. Městští mládenci si každý vybrali jméno a na rok se spojili s jeho vybranou ženou.

Autor: Iveta Mauci

Zdroj: Wikipedia