rozhodování

Foto: Pixabay

Dvaadvacet hráčů běhá proti sobě po hřišti a honí se za balónem. Co je na tom těžkého? Možná víc, než byste si mohli myslet. Ze sedačky to vypadá jednoduše, ale na hřišti jde o vteřiny, kdy se hráč musí rozhodnout, co udělá. Přihrát nebo nepřihrát? To je otázka, které čelí fotbalisté po celém světě v každém zápase.

Pokaždé jde o vteřiny, které rozhodují o tom, jak se fotbalista nakonec zachová. Rychlé rozhodování závisí na schopnosti mozku potlačit jiné akce, zjistili vědci z Japonska.

Podle studie publikované v časopise Brain Sciences, nikoho nepřekvapí závěr, že hráči s vyššími dovednostmi vykazují lepší provedení akcí než hráči s nižšími dovednostmi, ale nyní má výzkumný tým pod vedením Metropolitní univerzity v Ósace důkazy, že důležitou roli při rozhodování hrají také nervové procesy k potlačení akce.

Jinými slovy. Více hodin tréninku a cvičení konkrétní situace, vede k rychlému rozhodování při řešení v akci. Tuhle situaci znám a vím, co mám hrát…

Docent Takahiro Matsutake a jeho kolegové z Výzkumného centra pro zdraví a sport ve městech provedli experiment, jehož cílem bylo zjistit, jak si při řešení stejných úkolů vedou fotbalisté tří úrovní.

Výzkumníci pro svou práci získali 14 vysokoškolských fotbalistů, z nichž polovina byla vysoce kvalifikovaná a sedm postgraduálních studentů, kteří neměli fotbalový trénink. Všech 21 subjektů byli muži. V rámci jedné části experimentu byla zobrazena série fotografií zobrazující různá uspořádání dvou obránců a tří útočících spoluhráčů z pohledu první osoby. Účastníci měli za úkol stisknout tlačítko přepínače nohou, pokud byla možná přihrávka do hřiště mezi dvěma obránci.

Reakční doba byla u skupiny s vyššími dovednostmi výrazně kratší než u skupiny začátečníků, ale variabilita byla u skupiny s vyššími dovednostmi malá. Kromě toho elektroencefalografy odhalily neurální křivky, které vykazovaly silnější zpracování inhibice, která omezuje motorickou odpověď, u zkušenějších hráčů.

Výsledky tohoto výzkumu pomohou zlepšit naše chápání vnímání, poznávání a chování fotbalistů. V budoucnu prozkoumáme, zda trénink zaměřený na inhibici odezvy zlepšuje výkon hráče a zaměříme se na zavedení účinných tréninkových metod.

Článek byl upraven podle tiskové zprávy AAAS, vědecká studie byla publikována v Brain Sciences.