Pátek, 19 dubna, 2024

ovulace

Rady | tipy | zajímavostiTOP 10Vše
Gabi Kurdnová

Mohou se zvířatům narodit jednovaječná dvojčata, trojčata nebo dokonce čtyřčata?

Foto: JACLOU-DL/Pixabay
Jsou v tomto vrhu nějaká jednovaječná dvojčata?

Jedno nové dítě je hrstka – ale co dvě nebo více? Jeden z 30 rodičů má plné ruce práce s dvojčaty a téměř jeden z 10 000 žonglérských trojčat nebo více, podle amerických údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Ale jak neobvyklá je schopnost lidí rodit více mláďat najednou a jak často mají jiní savci dvojčata, trojčata nebo čtyřčata? U mnoha zvířat jsou vícečetné vrhy spíše normou než výjimkou, napsal Livescience.

Například průměrný pes porodí pět štěňat ve vrhu, podle studie z roku 2011 zveřejněné v časopise Riogenology. Jaký je tedy rozdíl mezi vrhem a dvojčaty? „Ve skutečnosti jde jen o číslo,“ řekl Charles Long, reprodukční fyziolog z Texaské univerzity A&M. Zatímco dvojčata jsou z definice dvě miminka, zvířata na vrhu jich mají téměř vždy více.   

Samice má snůšku, když vypustí více vajíček. Při oplodnění tato vajíčka produkují více embryí. (Výjimkou jsou jednovaječná dvojčata, ale k tomu se dostaneme později.) Když žena uvolní dvě vajíčka, nazýváme výsledné potomky bratrská nebo neidentická dvojčata. (Tři vajíčka vedou k bratrským trojčatům, čtyři k bratrským čtyřčatům.) Ať už jsou to sourozenci nebo dvojčata, tito sourozenci sdílejí asi polovinu své DNA – stejně jako jakýkoli jiný sourozenecký pár. 

Zvířata ​​obvykle rodí v průměru více než tři mláďata, řekl Long. Tím ale rozdíl mezi vrhy a dvojčaty končí. Technicky vzato není žádný rozdíl mezi pětičlenným vrhem a sadou bratrských paterčat – kromě skutečnosti, že lidská paterčata jsou výjimečně vzácná. V roce 2017 Centra pro kontrolu a prevenci nemocí hlásila pouze 49 pětičetných a vyšších porodů z celkového počtu 3 855 500 porodů. 

Na druhou stranu některá zvířata rodí vrhy jen zřídka a místo toho téměř vždy porodí dvě mláďata s každým březím. U těchto zvířat se dvě děti narozené ve stejnou dobu nazývají dvojčata, nikoli sourozenci. Obvykle se však jedná o bratrská, nikoli jednovaječná dvojčata. Ovce, kozy a jeleni rodí dvojčata pravidelně, řekl Long. 

Ale co jednovaječná dvojčata? 

Tito geneticky identičtí sourozenci se tvoří, když se jediné oplodněné vajíčko rozdělí na dvě. U lidí jsou vzácné, asi tři až čtyři z 1000 lidských porodů vedou k jednovaječným dvojčatům, uvádí Národní lékařská knihovna USA. A pokud vědci mohou říci, u jiných zvířat jsou méně časté. Veterináři identifikovali identická štěňata pouze jednou, v roce 2016. V tomto ojedinělém případě si veterinář provádějící císařský řez u irského vlkodava náhodou všiml, že dvě ze štěňat sdílela jednu placentu. Genetický test potvrdil, že obě štěňata sdílela veškerou svou DNA. Ale vědci obvykle nehledají jednovaječná dvojčata u jiných zvířat, což může být důvod, proč se zdají být tak neobvyklá.

U jednoho zvířete jsou totožní sourozenci pravidlem, nikoli vzácností. Pásovci rodí vždy stejná čtyřčata. Jinými slovy, samice pásovců ovulují jedno vajíčko, které se následně po oplodnění rozdělí na čtyři. Vědci si nejsou jisti, proč se to děje nebo proč je to jedinečné pro pásovce, řekl Long. Jedno z možných vysvětlení: mít identická čtyřčata brání inbreedingu. Sourozenci pásovci se nemohou navzájem pářit, takže jsou nuceni vycházet ze svých podzemních nor, aby našli partnery. 

A jiná zvířata mohou rodit jednovaječná dvojčata častěji, než si lidé uvědomují. „Pokud má ovce dvojčata samce nebo dvojčata samice, nechodíme je testovat, abychom zjistili, zda jsou totožná,“ řekl Long. Neobyčejná podobnost, kterou sdílejí jednovaječná dvojčata, není užitečným vodítkem, dodal. „Víš, ovce prostě vypadají stejně.“

Zdroj: Livescience