Rozplétání snů a našeho bdělého života podle vědy
„Sny jsou zprávy z hlubin.“ Přemýšlení o snech, co znamenají, proč je vnímáme, proč přicházejí, je tématem napříč společností. Řeší je autoři filmů, existují pořady v televizi a samozřejmě existuje mnoho knih. Ale přestože jsou stálým zdrojem fascinace, role snů v našich životech stále zůstává nepolapitelná.
Jak bylo nedávno uvedeno v televizní show Grey’s Anatomy: „Upřímně řečeno, nikdo neví, proč sníme nebo proč máme noční můry.“ I když je to pravda, neurovědci nacházejí inovativní nové způsoby, jak studovat sny a jak ovlivňují naše poznávání.
„Pochopení toho, jak vznikají sny a jaká by mohla být jejich funkce, pokud vůbec nějaká je, je v současnosti jednou z největších otevřených otázek vědy,“ říká Remington Mallett z Montrealské univerzity, který předsedal zasedání Společnosti kognitivních neurověd (CNS) v Torontu. „Protože toho o snech moc nevíme, je těžké odhadnout jejich plný dopad na náš bdělý život. Současné výsledky však naznačují, že sny skutečně ovlivňují naše bdělé zážitky.
Jak bylo prezentováno na CNS 2024, výzkumníci nacházejí nejen nové přístupy ke zkoumání snů a architekturu spánku, ale také způsoby, jak vytvořit sny, aby pomohli lidem trpícím poruchami spánku. V tomto procesu vědci zjišťují, jak se vnímání snů a kvalita spánku často velmi liší od objektivních měřítek tradičně používaných k jejich hodnocení.
Vjemy versus realita
Claudia Picard-Delandová tvrdí, že sny jsou oknem do pochopení kvality spánku. Ona a kolegové z Montrealské univerzity uskutečňují studie, které probouzejí spáče mnohokrát během noci, aby zjistili, jak účastníci vnímají svůj spánek.
„Sny se v kontextu kvality spánku příliš nezkoumají. Zaměřujeme se častěji na objektivní měřítka, jako je mozková aktivita nebo fáze spánku, ale myslím, že se musíme blíže podívat na snovou aktivitu a její dopad na to, jak spánek vnímáme.“ Pro lidi, kteří trpí nespavostí a souvisejícími poruchami, je vnímání spánku realitou a jejich sny by mohly nabídnout možné způsoby, jak tyto vjemy utvářet.
Ve své nejnovější, nepublikované studii Picard-Delandová a její kolegové probudili 20 „dobrých spáčů“ asi 12krát za noc, což představuje všechny čtyři klasické fáze spánku ve třech různých časech během noci. Při každém probuzení se vědci ptali, zda byli vzhůru nebo spali, jak hluboce spali, co bylo poslední v jejich myslích a jak se cítili ponořeni do svých snů.
Zjistili, že špatné vnímání spánku, pocit bdělosti, i když elektrody měřily, že spí, bylo mezi účastníky běžné, zejména v raných fázích spánku bez snů. Stejně tak zjistili, že když si účastníci dokázali vybavit své sny, vnímali svůj spánek jako hlubší. „A když jsou více ponořeni do svých snů, cítí se více fyzicky přítomní nebo mají živější sny, probudí se s pocitem, že jejich spánek byl hlubší v porovnání s tím, kdy nemají žádnou nebo jen lehkou snovou aktivitu,“ říká Picard-Delandová.
Výzkumníci byli překvapeni, jak často si účastníci mysleli, že byli vzhůru, i když skutečně spali („paradoxní nespavost“) a v hlubší fázi spánku s pomalými vlnami. Tato práce staví na podobných předchozích zjištěních a má důležité důsledky pro to, jak vědci chápou architekturu spánku, a také pro lidi, kteří hlásí nespavost.
Picard-Delandová si jako někdo, kdo celý život prožívá nespavost, myslí, že je zásadní, aby si lidé uvědomili, že možná spí víc, než si myslí. „Pomohlo mi vidět na vlastní oči, jak se to děje přede mnou, že účastníci spali a přesto se cítili vzhůru.“ Kromě tohoto pochopení by tato práce mohla mít budoucí aplikace pro rehabilitaci spánku založenou na snech. Picard-Delandová by například ráda prozkoumala, zda by trénink snů, jako je výuka lidí, jak zažít více pohlcující lucidní sny, mohl vést k lepší vnímané kvalitě spánku.
Lucidní sny jako nástroj
Lucidní sny jsou důležitou součástí práce Saby Al-Youssefaová, jejíž tým na Sorbonnské univerzitě využívá schopnost lucidních snílků používat obličejové svaly během spánku jako nový nástroj pro sběr dat. „Sny jsou skrytý svět, do kterého nemáme přímý přístup,“ říká. „Většinou se spoléháme na zprávy o snech bez ohledu na to, jakou metodu studia používáme. Schopnost lucidních snílků komunikovat s námi v reálném čase nám poskytuje boční přístup ke snům, alespoň když víme, kdy se konkrétní událost odehrává.“
V nové studii s výzkumníky ze Severozápadní univerzity se Al-Youssefaová a kolegové snaží lépe porozumět tomu, jak mozek jedná během snů ve srovnání s jeho chováním, když je vzhůru. Když jsou lidé vzhůru a zavřou oči, vizuální obsah zmizí a objeví se specifické elektrické signály. Vědce proto zajímalo, co se děje v mozku, když někdo ve snu zavře oči. Doufají, že lépe porozumí nervovým korelátům vizuálního vnímání během snů.
Výzkumníci nabírali účastníky, mezi nimiž byli i lidé s narkolepsií, kteří měli lucidní sny. V průběhu pěti snů výzkumníci instruovali účastníky, aby zavřeli a otevřeli své „snové oči“, což signalizovali jedním nebo dvojím přivoněním. Poté požádali osoby s narkolepsií, aby zamračením nebo úsměvem nahlásily, zda mají v každém stavu vizuální obsah.
„Překvapivě jsme zjistili, že zavření našich ‚očí snů‘ není vždy doprovázeno ztrátou zraku, jako je tomu v případě, když jsme vzhůru,“ říká Al-Youssefaová. „Doufám, že tato práce pomůže ukázat, jak může být použití lucidních snů užitečné při studiu snů a dokonce i pochopení jejich funkce.“
Mallett je nadšený, že vidí práci jako je tato na vývoji nové metodologie pro studium snů. „Myslím, že většina vědců je skeptická, že sny lze studovat, takže než jim řeknu o tom, co jsme našli, musím je přesvědčit, že můžeme něco najít,“ říká Mallett, „že máme metody a nástroje k objevování sny.”
Jak Picard-Delandová, tak práce Al-Youssefaové, otevírají nové cesty výzkumu manipulace se sny pomocí nové technologie a s okamžitými klinickými přínosy. „Pro dobré experimentování potřebujete manipulovat se sny, abyste snížili noční můry,“ říká. „Noční můry jsou neuvěřitelně frustrující pro různé klinické populace a existuje velká potřeba přístupů k jejich omezení. Pochopení toho, jak se tvoří sny a jak je změnit, již nyní vytváří cesty vpřed pro účinné protokoly snižování nočních můr.“
CNS se zavázala k rozvoji výzkumu mysli a mozku zaměřeného na zkoumání psychologických, výpočtových a neurovědeckých základů kognice.
Článek byl upraven z tiskové zprávy AAAS a z článku symposia CNS s veřejným přístupem.