Kdy se rozhovor s bývalým partnerem považuje za podvádění?

Foto: Andrea Piacquadio/Pixabay

Asi jste to také zažily. Rozchod s bývalým neproběhl hladce a navíc vám svým odchodem zlomil srdce. Pak se konečně stabilizujete. Najdete si novou životní cestu, lásku a ejhle. Váš mobil zavibruje a vy zjistíte, že vám píše někdo, od koho byste to absolutně nečekaly. Tak právě takhle nějak začal příběh Karolíny, která se cítila jako zrádce, píše Refinery29.

Před několika lety jsem měla poměrně nový vztah. Jednou večer, když tam můj přítel nebyl, jsem šla zkontrolovat svůj telefon, který se nabíjel na podlaze. Otočila jsem ho a uviděla zprávu od svého bývalého. Ještě jsem zprávu neotevřela a už se mi stáhl žaludek a zvýšil tep.

Naposledy jsem svého bývalého viděla před sedmi nebo osmi měsíci. Po strašlivém setkání na večírku, kde jsem doufala, že mu řeknu, že se k němu chci vrátit, a místo toho jsem se musela bavit s jeho doprovodem, a tak jsem si vymazala jeho číslo a slíbila si, že půjdu dál.

Potkala jsem nového přítele a šťastně se ponořila do nového vztahu. Když jsem však na svém telefonu uviděla číslo svého bývalého, nedokázala jsem se zapojit do konverzace. Připadalo mi to špatné, protože, ačkoli jsem byla v novém vztahu šťastná, už jen pohled na jeho číslo mi vyvolával motýly v břiše a zkracoval dech.

Neznamenalo to, že bych s ním měla být. Neznamenalo to, že nejsem šťastná se svým současným partnerem. Ale věděla jsem, že mluvit se svým bývalým by mi zkrátka připadalo jako nevěra.

Otázka, co se považuje za podvádění, je předmětem rozsáhlého zkoumání, jak píše Eloise Hendyová v nedávném článku pro časopis Vice, je to odraz „světa, kde jsou otevřené a polyamorní vztahy stále běžnější a kde mezi mladými lidmi roste zájem o etickou nemonogamii“. „Definice nevěry není nijak pevně daná a digitální věk nabízí stále širší škálu potenciálně nedovolených setkání,“ píše terapeutka Esther Perelová ve své knize (The State of Affairs) Současný stav věcí: Perelová: Přehodnocení nevěry (mezi potenciální formy nevěry řadí i udržování kontaktu s bývalým partnerem).

Právě toto narušení důvěry může určit, zda rozhovor s bývalým partnerem může být podváděním, protože, jak říká Perel, právě to je v konečném důsledku podvádění.

"Pokud mluvíte se svým bývalým partnerem, aniž byste o tom řekli svému současnému partnerovi, pak to nepochybně může vést k otázkám týkajícím se upřímnosti a zrady. Pokud obě strany souhlasí s tím, že nebudou své bývalé kontaktovat, a pak to jedna strana udělá, dochází k narušení důvěry."

Spousta z nás má se svými bývalými zdravé a šťastné přátelství, a to je dobře. Ale mně připadalo, že mluvit s bývalým partnerem ten večer, i když jen o článku, který mi prý chtěl poslat, je špatné, už proto, že nejsme přátelé. Naše jediné pouto bylo pouto bývalých: romantika, která se změnila v toxickou, sexuální touha, která přetrvávala ještě roky po našem rozchodu.

Foto: Samuel Ryde/unsplash

O tom, zda se rozhovor s bývalým partnerem považuje za nevěru, byste měli s partnerem rozhodnout společně a s respektem. Může to být ošemetná konverzace, ale je zásadní, pokud se nechcete cítit zbytečně provinile za to, že jste na vtipné video s bobrem, které vám váš ex nevinně poslal, odpověděli emotikonem se smíchem, nebo že jste narušili důvěru partnera tím, že jste oslovili svého ex, když mu zemřel prarodič.

„Buďte co nejjasnější,“ radí Ingham. „Mluvte o tom, co chcete, zjistěte, co chce váš partner. Být jasný a otevřený a nemít tajemství je mnohem méně stresující než v opačném případě.“

Prostě se s partnerem dohodněte, kde každý z vás udělá hranici, pokud jde o rozhovory s bývalými. Pokud se vás partnerova hranice (pro vás nebo pro něj) týká, zpochybněte ji. Jak píše Perel: „Utajování je organizačním principem nevěry číslo jedna.“ Mít tajemství se přirozeně nerovná nevěře, ale nevěra se obvykle rovná tajemství. Pokud jste upřímní a transparentní, nemůžete udělat chybu.