Jsou kontaktní spánky s miminkem bezpečné?
V prvních dnech rodičovství není nic lepšího než si užívat sladké tulení s dítětem, které vám dřímá na hrudi. Ve skutečnosti bude v novorozeneckém období většina spánků vašeho dítěte pravděpodobně kontaktní. Řadí se však k bezpečnému spánku? Jako dětská spánková poradkyně a matka sedmi dětí plně podporuji kontaktní spaní v prvním roce života vašeho dítěte, píše Rachel Gortonová. U všech svých dětí jsem milovala kontaktní spaní, ale je také důležité, abyste praktikovali spaní v postýlce nebo kolébce vašeho dítěte, píše serve Mother.ly.
- Co jsou kontaktní spánky?
- Jsou kontaktní spánky bezpečné?
- Kdy by mělo dítě začít s kontaktním spaním?
- Kdy by dítě mělo přestat s kontaktním spánkem?
Co jsou kontaktní spánky?
Kontaktní spaní je přesně takové, jak zní. Spaní, které podporuje kontakt kůže na kůži mezi vámi a vaším dítětem, kdy držíte své dítě v náručí, zatímco spí. Za kontaktní spánek se považuje spánek v nosítku, v náručí nebo na hrudi.
Děti milují kontaktní spaní, protože jim pomáhá cítit se v bezpečí, podobně jako je tomu v děloze. Kontaktní spánek také podporuje uvolňování oxytocinu (u maminky i dítěte), podporuje sbližování a může dokonce pomoci regulovat tělesnou teplotu a dechovou frekvenci dítěte. To je jeden z hlavních důvodů, proč je bezprostřední kontakt kůže na kůži hned po porodu tak důležitý.
Většina rodičů zjistí, že jejich novorozené dítě si dlouho zdřímne, někdy až tři hodiny, ale po uložení do postýlky nebo kolébky má problém spát déle než 30 nebo 45 minut. To je zcela normální a očekávané, protože dítě si zvyká na spánek na pevném a rovném povrchu, který se velmi liší od toho, jak spalo v děloze!
Děti samozřejmě raději spí přitisknuté, ale to může být pro rodiče často frustrující, pokud si potřebujete odpočinout nebo si sami zdřímnout. Proto se rodiče často rozhodnou pro společné spaní nebo sdílení postele, protože jejich dítě má problém spát v odděleném spacím prostoru.
Jak se kontaktní spaní liší od společného spaní v posteli?
Kontaktní spaní a společné spaní/spoluspaní v posteli se liší v několika ohledech.
Při společném spaní rodiče skutečně sdílejí se svým dítětem postel buď na spaní, nebo na noční spánek, případně na obojí, a rodiče obvykle spí, když spí jejich dítě. Ačkoli v mnoha zemích světa je tento způsob považován za normu, ale např. v USA se společné spaní u dětí ve věku 0-12 měsíců nedoporučuje z důvodu zvýšeného rizika syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS).
Je kontaktní spaní bezpečné?
Kontaktní spaní je pro vaše dítě zcela bezpečné, pokud je prováděno správně. Během kontaktního spánku by rodiče měli být vzhůru a bdělí a neměli by být na pokraji usnutí. Nejbezpečnějším způsobem kontaktního zdřímnutí je spánek v náručí rodiče nebo pečovatele, který sedí v houpacím křesle, na pohovce nebo na posteli, zatímco rodič je plně bdělý.
Důležité je také držení těla. Při držení dítěte na spaní se musíte ujistit, že má otevřené dýchací cesty, není shrbené dopředu a nehrozí mu, že z vás spadne.
Pokud se při držení dítěte cítíte unavení nebo ospalí, je lepší dítě raději uložit ke spánku do postýlky nebo kolébky.
Za tímto účelem můžete dítě opatrně přenést do jeho spacího prostoru, jakmile na vás usne, a pak ho podepřít, pokud se při tom probudí. I když zdřímnutí v postýlce nakonec trvá jen 20 nebo 30 minut, nevzdávejte to s nimi! Bude trvat nějakou dobu, než si vaše dítě zvykne na samostatné spaní, ale je důležité, abyste se je i nadále snažili vystavovat spánku v postýlce.
Kontaktní spaní při nošení dítěte
Ke kontaktnímu usínání může docházet také v nosítku, zatímco rodiče vykonávají domácí práce, jsou na procházce, na nějaké akci apod. Při nošení dětí na spaní doporučuji dodržovat pravidlo „KLÍŠTĚ“:
K: je dostatečně těsné, aby bylo dítě bezpečně přitisknuté k vašemu hrudníku.
L: Je neustále na očích (když je dítě otočeno dovnitř, měli byste mu vždy vidět do obličeje).
Í: Hlava dítěte je dostatečně blízko, abyste ho mohli políbit.
Š: Brada dítěte je mimo hrudník, aby byly dýchací cesty volné.
TĚ: Záda dítěte jsou neustále podepřena.
Kdy by mé dítě mělo začít s kontaktním spánkem?
Kojenci mohou začít s kontaktním spaním už jako novorozenci – tehdy obvykle doporučuji 1 až 2 kontaktní spánky denně. Když je dítě starší, doporučuji omezit kontaktní spaní na jedno denně. Důvodem je také to, že kontaktní spaní je obtížnější s tím, jak dítě přibývá na váze a stává se roztěkanějším a vnímavějším ke svému okolí.
Kdy by mé dítě mělo přestat s kontaktním spaním?
Jakmile vaše dítě opustí novorozeneckou fázi (po 3. měsíci věku) a přestane být ve stavu neustálého spánku, můžete zjistit, že kontaktní spaní je pro vaše dítě příliš stimulující a že ve skutečnosti dává přednost svému tmavému a klidnému prostředí. Tehdy mnoho rodin zjistí, že je vhodný čas kontaktní zdřímnutí ukončit.
Abyste pomohli přejít na postýlku nebo kolébku místo kontaktního spánku, ujistěte se, že je prostor pro spánek vašeho dítěte tmavý, chladný (mezi 20 a 22 stupni Celsia), tichý s bílým šumem a bez silných pachů nebo vůní, což může pomoci podpořit delší spaní. Ukládání dítěte v doporučeném období bdění a sledování jeho signálů ke spánku může také zabránit tomu, aby dítě usínalo příliš unavené a odmítalo celý proces zdřímnutí.
Přechod dítěte na spaní do postýlky nebo lehátka může nějakou dobu trvat, ale nezapomeňte, že to není proces na jednu noc. Klíčem k tomu, aby si vaše dítě zvyklo na nový prostor pro spaní, je důslednost, ale to se časem podaří. A jakmile se tak stane, budete si moci užívat tolik potřebný čas o samotě, zatímco vaše dítě bude sladce podřimovat ve svém bezpečném spánkovém prostoru.
Pokud však v průběhu prvního roku života dáváte přednost jednomu kontaktnímu spánku denně, jděte do toho! Nezapomeňte, že vy se můžete rozhodnout tak, jak to nejlépe vyhovuje vám i vašemu dítěti, a je jen na vás, kdy se pro tento přechod rozhodnete.
Odborný zdroj: https://www.who.int/publications/i/item/9789240058262