Jak mýdlo zabíjí choroboplodné zárodky?

Foto: silviarita/Pixabay

Superschopnosti mýdla ničící zárodky jsou zabudovány do jeho molekulární struktury

Dvacet sekund drhnutí mýdlem je jedním z nejlepších způsobů, jak chránit sebe, lidi a věci, kterých se dotýkáte, před choroboplodnými zárodky. Ale jak přesně mýdlová pěna zabíjí patogenní bakterie a viry, které nás infikují? Více o mýdle napsal server livescience.com.

Superschopnosti mýdla pohlcující zárodky jsou zabudovány do jeho molekulární struktury: „hlava“ připojená k dlouhému „ocasu“, říká Dr. Lee Riley, lékař, profesor a předseda Divize infekčních nemocí a vakcinologie na Kalifornské univerzitě (UC) Berkeley. Hlava je hydrofilní nebo vodomilná, zatímco ocas je hydrofobní. Vody se bojí nebo ji odpuzuje. Tento hydrofobní ocas má afinitu k tukům a všechny bakterie a některé viry – včetně SARS-CoV-2, koronaviru – mají lipidovou membránu. Díky ní je vir či bakterie je zranitelná vůči ocasu, který propíchne tuk od molekuly mýdla. 

„Ocas se vloží do lipidové membrány bakterie, a tak skončí zabitím,“ řekl Riley Live Science.

Některé typy patogenů mají velmi robustní buněčné stěny, takže mohou přežít i poté, co hydrofobní ocas mýdla pronikne jejich membránou. Ale i v těchto případech mohou molekuly mýdla zničit bakterie a viry tím, že je obklopí a izolují.

Foto: ranteko/Unsplash

Když mýdlo napadne tyto patogeny, ocasy v molekulách mýdla se připojí k lipidové membráně buňky, přičemž hydrofilní hlavy směřují ven. Toto tvoří malou kouli molekul mýdla, známou jako micela, kolem patogenu, řekl Live Science Dr. John Swartzberg, lékař, emeritní klinický profesor a odborník na infekční choroby na UC Berkeley. Bakterie nebo viry jsou micelami snadno zachyceny, protože vnější strana micely je hydrofilní, takže je snadno smyje z rukou a do odpadu, spolu s patogenními vězni, když mýdlo opláchnete vodou. 

V roce 2010 výzkumníci hodnotili účinnost mýdla tím, že 20 dobrovolníků si celkem 480krát kontaminovalo ruce bakteriemi způsobujícími průjem. Subjekty pak byly náhodně přiděleny k provedení jedné ze tří akcí: umýt si ruce mýdlem, umýt si ruce pouze vodou nebo si ruce neumývat vůbec. Jejich ruce byly poté testovány na bakterie způsobující průjem, uvedli vědci v The International Journal of Environmental Research and Public Health.

Ve skupině subjektů, které si neumyly ruce, byly bakterie přítomny u 44 % účastníků. U těch, kteří si myli ruce pouze vodou, byly bakterie přítomny u 23 % zkoumaných subjektů. A ve skupině, která si myla ruce mýdlem a vodou, byly podle studie zjištěny bakterie pouze u 8 % lidí. 

Molekuly mýdla jsou tak účinné při odstraňování a ničení bakterií na našich rukou, že antibakteriální mýdlo je zcela zbytečné a může být až škodlivé. Řízením vývoje kmenů bakterií odolných vůči antibiotikům, řekl Swartzberg. A když smyjeme antibakteriální mýdlo do odpadu, může to podpořit nárůst bakterií odolných vůči antibiotikům v místním zásobování vodou. 

Kromě toho antibakteriální mýdlo zabíjí všechny bakterie, dokonce i ty dobré, na kterých jsme závislí, abychom byli zdraví, dodal Riley. 

Jedna klíčová složka potřebná k tomu, aby mýdlo vykonávalo svou práci, je však často přehlíženo. A to je čas. Trvá nejméně 20 sekund, než se ocasní konec molekuly mýdla dostatečně naváže na patogeny na vašich rukou nebo na jiném povrchu. Zkrácení tohoto času by mohlo znamenat ztrátu plného ochranného účinku používání mýdla, řekl Swartzberg.

Zdroj: livescience.com