Ignorace maminky teenagerem má vědeckou omluvu
Mozek malých dětí je obzvláště dobře naladěn na hlas maminky. Mozky teenagerů, ve své typické rebelské kráse, rozhodně ne. Tento závěr, popsaný 28. dubna v časopise Journal of Neuroscience, se může zdát rodičům teenagerů, včetně neurovědce Daniela Abramse z Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity, až směšně samozřejmý, uvádí Science News.
Toto zjištění však může odrážet něco mnohem hlubšího než jen vtipnou hlášku. Jak děti dospívají a rozšiřují své sociální vazby mimo rodinu, jejich mozek se musí na tento rostoucí svět přizpůsobit. „Stejně jako je kojenec naladěn na maminku, dospívající mají celou další třídu zvuků a hlasů, na které se potřebují naladit,“ říká Abrams.
Spolu se svými kolegy skenoval mozky dětí ve věku 7 až 16 let, když slyšely hlasy svých matek nebo neznámých žen. Abychom experiment zjednodušili na pouhý zvuk hlasu, jednalo se o bláboly: teebudieshawlt, keebudieshawlt a peebudieshawlt. Když děti a dospívající poslouchali, aktivovaly se jim určité části mozku.
Předchozí experimenty Abramse a jeho kolegů ukázaly, že určité oblasti mozku dětí ve věku 7 až 12 let – zejména ty části, které se podílejí na získávání odměn a věnování pozornosti – reagují silněji na hlas maminky než na hlas neznámé ženy. „V dospívání se ukazuje pravý opak,“ říká Abrams. Ve stejných oblastech mozku u dospívajících vyvolávaly neznámé hlasy větší reakce než hlasy jejich vlastních drahých maminek. Zdá se, že k posunu směrem od matky dochází mezi 13. a 14. rokem života.
Není to tak, že by tyto oblasti mozku dospívajících přestaly reagovat na mámu, říká Abrams. Spíše se neznámé hlasy stávají přínosnějšími a hodnými pozornosti. A přesně tak by to mělo být, říká Abrams. Prozkoumávání nových lidí a situací je charakteristickým znakem dospívání. „To, co zde vidíme, je jen čistě odrazem tohoto jevu.“
Hlasy mohou nést silné signály. Když vystresované dívky slyšely v telefonu hlasy svých maminek, poklesly u nich stresové hormony, zjistila v roce 2011 biologická antropoložka Leslie Seltzerová a její kolegové z Wisconsinské univerzity v Madisonu. Totéž už však neplatilo pro textové zprávy obdržené od jejich maminek.
- Ledování je nový trend v péči o pleť, který si okamžitě poradí se skvrnami a zarudnutím
- 7 nejslavnějších děl Jeffa Koonse, jednoho z nejdražších žijících umělců (krále kýče?)
- Časná kastrace velkých plemen psů u nich může ztrojnásobit riziko onemocnění kloubů
Současné výsledky podporují myšlenku, že mozek se mění tak, aby odrážel nové potřeby, které přicházejí s časem a zkušenostmi, říká Seltzerová. „Jak dospíváme, naše přežití stále méně závisí na podpoře matky a stále více na skupinové příslušnosti k vrstevníkům.“
Není jasné, nakolik je tento nervový posun univerzální. Podle Seltzerové se toto zjištění může měnit v různých vztazích mezi matkou a dítětem, včetně těch, které se vyznačují odlišným stylem výchovy, nebo dokonce historií zanedbávání či zneužívání.
Ačkoli se někdy mohou dospívající i rodiče cítit frustrovaní z chybějících reakcí okolí, berte na vědomí, že takto je mozek nastaven a má to dobrý důvod, “ říká Abrams.